Mikroregion Votice

Archiv novinek

Přednášku o únoru 1948 si nenechaly ujít desítky posluchačů

bře 1, 2018

Zvěstov-Desítky posluchačů ve středu posledního února zcela zaplnily sál zvěstovského obecního úřadu. Zájem o přednášku Mgr. Martina Tichého z Ústavu pro studium totalitních režimů překvapil i zástupce pořádajících obcí Karla Babického (Obec Zvěstov) a Viktora Lišku (Obec Ratměřice).
Mgr. Tichý, který se při svém bádání zaměřuje na Československé dějiny druhé poloviny dvacátého století a protikomunistický odboj a represe 50. let 20. století v Československu přednášel ve Zvěstově nejen o únoru 1948, ale také o skutečnostech, jenž mu předcházely a o aspektech, které z tohoto pro českou historii přelomového milníku vyplynuly.

„Postihnout všechny podstatné události vedoucí k připomínanému „výročí” února 1948 nemusí být vždy snadné. Přesto může být takový pokus smysluplný. Vždyť se v tomto případě jedná o dramatický příběh, který je možné vyprávět jako pád či zánik svobody v zemi, která se v letech 1918 až 1938 prezentovala systémem parlamentní demokracie, v jejímž čele stál dodnes respektovaný státník Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho jedno z politických hesel znělo, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Příběh února 1948 je dodnes poučný, a to nejen proto, že vedl v Československu k ustanovení komunistického režimu, který poznamenal několik generací obyvatel – mnohých (i v našem regionu) pak přímo fatálně,“ uvedl v anotaci k přednášce s názvem „Ohlédnutí nejen za rokem 1948“ Mgr. Martin Tichý.
Během zhruba hodiny a půl připomněl politické, ekonomické a hospodářské aspekty února 1948, připomněl osobnosti koce 40. a 50. let 20. století a zaměřil se na vznik Jednotných zemědělských družstev (JZD). Zmínil jednotlivé případy tzv. „vesnických boháčů“ a do kontextu zasadil „lokální tragédie“ – případ v Babicích či „Akci Slepička“, pojmenovanou po jejím hlavním aktérovi Františku Slepičkovi z Jankovské Lhoty. Sám přednášející přiznal, že dnes není jednoduché posuzovat činy tehdejších aktérů jednotlivých případů, také vzhledem k tomu, že není dochován dostatek pramenů, z nichž by mohli historici při svém bádání vycházet.
Při přednášce promítl Mgr. Tichý několik fotografií, dobře dokumentující tehdejší dobu, zazněl také projev Klementa Gottwalda, v němž 28. února 1948 na Sjezdu rolníků sliboval, že kolchozy (v SSSR forma kolektivního hospodaření, tedy v českém prostředí JZD) nebudou: „Kdo bude strašit s kolchozy patří k rozvratníkům a záškodníkům." Netrvalo to ani rok a parlament přijal zákon o jednotných zemědělských družstvech (23. února 1949) a strana zahájila kampaň za jejich zakládání.
Mgr. Martin Tichý nabídl k úvaze také paralelu se současnou dobou, ať už se týká restitucí nebo vyvlastňování za účelem veřejného zájmu.
Přislíbil také na žádost Jiřího Maršíčka ze spolku Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi určitou spolupráci na vznikající expozici o kolektivizaci v přízemí rekonstruovaného západního křídla bývalého votického kláštera.
Pořadatelský počin obcí Zvěstov a Ratměřice byl vhodným připomenutím uplynutí sedmdesáti let od „Vítězného února“. Na to, že se tak stalo za potlesku velké části národa je třeba nezapomínat a poučit se z toho.
Jana Špačková