Vzhledem k tomu, že jsme nemohli uskutečnit pravidelná setkání skupiny čtenářské gramotnosti v rámci MAP Mikroregionu Voticko, oslovili jsme zapojené školy a učitele 1. a 2. stupně s několika otázkami na toto téma. Ptali jsme se, zda zařazují do distanční výuky také prvky čtenářství, zda dětem zadávají i v této době „povinnou“ četbu nebo zda motivují děti k zájmovému čtení. Zajímaly nás také tipy a zkušenosti s tím, jaké metody nebo zajímavé webové stránky se učitelům osvědčily.

Odpovědi učitelů ukázaly, že rozvíjení čtenářství distanční formou je nejenom možné, ale tyto aktivity byly všemi učiteli často a samozřejmě zařazované.

Na 1. stupni učitelé nejčastěji žákům zadávali doporučenou četbu a různými způsoby zjišťovali, zda ji děti přečetly. Často také motivovali děti ke čtení knih podle vlastního výběru, jejichž přečtení si děti zaznamenávaly do čtenářských deníků. Někteří zařazovali pracovní listy nebo využívali různých aplikací a webových stránek. Učitelka Alena Typtová ze ZŠ Olbramovice uvedla: „Snažila jsem se děti v českém jazyce vzdělávat nejenom po stránce mluvnické a pravopisné, ale také jsem chtěla, aby si v době distanční výuky i nadále četly knihy a zapisovaly je do svých čtenářských deníků. Také jsem využívala internetovou stránku www.gramar.in, kde se kromě jiného nachází kapitola Čteme s porozuměním. Jsou zde rozličné texty, které jsou pro děti různě náročné. Náročnost textů je označena hvězdičkami a na tyto texty navazují následné otázky. Tato stránka se mi velice líbí a mohu ji vřele doporučit.“

Všichni námi oslovení češtináři na 2. stupni nejenže prvky čtenářství zařazovali, ale někteří dokonce distanční výuky k rozvoji čtenářství využívali.

Michaela Nováčková ze ZŠ Votice uvedla: „V rámci distanční výuky zařazuji prvky čtenářství pravidelně, neboť se domnívám, že i v této době je důležité podporovat rozvoj klíčových kompetencí dětí prostřednictvím četby. Motivuji je ke čtení vlastních knížek, ze kterých mi pak děti zasílají zajímavé práce (lapbooky, obálka knihy, referáty, nebo krátká povídání o knize). Dále zařazuji do domácí výuky různé texty k porozumění a následným rozborům.“

Olga Kolářová ze ZŠ Jankov dodala: „Myslím si, že už samotná distanční výuka vede k rozvoji čtenářských dovedností. Zadávání úkolů žákům bez komentáře vyučujících podněcuje děti k porozumění, pochopení zadání a textu. Častý je například rozbor básně, vyhledávání informací na internetu, rozlišování podstatných a nepodstatných informací. Žáci pracují s otázkami, tvoří svůj vlastní literární test.“

To potvrdila i  Jana Bloudková ze ZŠ Votice: „Porozumění textu zadání, jejich konkrétním slovům a slovním spojením, je podle mě nejzásadnější přínos této situace z hlediska čtenářské gramotnosti. Dalším přínosem je rozvoj samostatnosti a samozřejmě písemného projevu i rozvoj používání počítače a techniky vůbec -  ke studiu, nejen pro zábavu.“ Jaroslava Čalounová ze ZŠ Votice dodala: „Žáci pracují s textem a následně vypracují pracovní list, který obsahuje úkoly na rozvíjení čtenářských dovedností a porozumění textu. Kromě toho si žáci dělají referáty z knih, které si sami vyberou.  Vedení čtenářských deníků není u mě povinné, ale dobrovolné. Přesto se najdou žáci, kteří si ho vedou.“ Podobně odpověděla i Karolína Týleová ze ZŠ Miličín: „Žáci dostávali v literatuře pestré úkoly, kromě tradičního vyjádření obsahu nebo vlastního názoru vyhledávali a zapisovali konkrétně zadané informace, nalézali filmové podoby psaného díla, četli od stejného autora jiné dílo (povídku, pohádku, báseň apod.), všímali si ilustrátora. Někdy si měli uvědomit, kterému slovu v textu nerozuměli, nebo které by mohlo dělat potíže spolužákům, a připsat „vysvětlivky“.

Yvona Kohoutková ze ZŠ Vrchotovy Janovice zadávala žákům vyšších ročníků doporučenou četbu, ale také projekty, které se týkaly spisovatelů a jejich tvorby a díky kterým mohli porovnávat knižní a filmové zpracování.(např. Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců nebo Divá Bára). Pro doporučenou četbu volila tituly, které si děti mohou vypůjčit ze školní knihovny - Záchrana smaragdové královny, Pokoj s vyhlídkou, Tajemství hory Mordýř nebo My děti ze stanice ZOO. „Po přečtení zpracovávají žáci čtenářský deník. Žáci si zapisují, co jim kniha přinesla, která postava jim byla sympatická, nebo naopak nesympatická…“
Zatímco někteří učitelé zadávali doporučenou četbu, jiní se jejímu zadávání naopak vyhýbali. Důvodem bylo obtížnější shánění papírových knih a skutečnost, že děti již tak trávily u počítačů a dalších zařízení mnoho času při plnění ostatních úkolů.
Jak vyplývá z výše uvedeného, distanční výuka klade velké nároky na porozumění psaného textu a je velkou příležitostí k rozvoji nejen informační gramotnosti, ale i právě čtenářství, a to napříč různými oblastmi. Odpovídá také na otázku, proč je rozvíjení čtenářské gramotnosti i v dnešní době důležité.

Co nás čeká v příštím školním roce?

Od září se opět začne scházet skupina čtenářské gramotnosti ve votické knihovně, v rámci které si předáváme pozitivní zkušenosti s rozvíjením čtenářství u dětí. Dalším společným cílem je vytvoření regionální strategie čtenářské gramotnosti, na které budeme spolupracovat společně se školami. Ve spolupráci s MAP Sedlčansko budeme vytvářet materiály na téma stromy a voda v obci a v krajině.

Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se v uplynulém školním roce účastnili našich společných setkání, ověřovali materiály ve svých hodinách a sdíleli své zkušenosti s ostatními. Velice obdivuji, že i přes množství jiných povinností se snaží nadchnout své žáky pro čtení a rozvíjí tím u nich i v dnešní době tak cennou dovednost – čtenářskou gramotnost.

Eva Křížková