Mikroregion Votice

Nový systém nakládání s odpady je hospodárnější a spravedlivější, zní z Miličína, Střezimíře, Smilkova a Ratměřic

dub 10, 2022

 Čtyři obce Mikroregionu Voticko zavedly od 1. ledna nový systém nakládání s odpady. Týká se jak svozu, tak platby poplatků. Změny v odpadovém hospodářství v Miličíně, Smilkově, Střezimíři a Ratměřicích jsou reakcí na novou legislativu, která platí od 1. ledna letošního roku.

Ve stručnosti lze konstatovat, že Česká republika konečně nastupuje trend od skládkování ke třídění, recyklaci a využití materiálů na maximum. Zákon počítá se skládkováním využitelného odpadu do roku 2030 a do té doby s postupně rostoucími cenami za skládkování. Současný systém svozu odpadu z domácností, na území ORP Votice bez výjimky dotovaný z obecních rozpočtů, se v příštích letech stane pro obce finančně neúnosný, jelikož ze současné zhruba pětistovky za na skládku uložené tuny odpadu se v roce 2029 stane 1 850 korun. Obce tak stojí před rozhodováním – buď každoročně zvyšovat místní poplatek za odpady a zbylé náklady dotovat z obecní kasy nebo přenést co nejvíce zodpovědnosti za vyprodukovaný odpad na primární původce – tedy občany, naučit je třídit, šetřit nejen peněženky své, obecní kasu, ale i životní prostředí. Nebude to lehký úkol. Separační cíl pro města a obce, stanovující, že v roce 2030 má tříděný odpad z celkového objemu komunálního odpadu činit 65 %, o pět let později dokonce procent 70, se zdá, mírně řečeno obtížně dosažitelný, pokud přiznáme, že nyní jde o 38 %.
V loňském roce vyhlásilo prostřednictvím Mikroregionu Voticko 9 obcí vývěrové řízení na dodavatele systému svozu a ukládání komunálního odpadu. Výběrové řízení vysoutěžila firma COMPAG Votice, s.r.o., s níž byly vyjednány nové obchodní podmínky. Mimo jiné byl součástí zakázky také systém sloužící k evidenci svozu.
V loňském roce obce byly popelnice z domácností očipovány a s koncem roku zastupitelstva obcí odsouhlasila novou odpadovou vyhlášku. Ty se v jednotlivých obcích liší jak co do četnosti svozů, tak výše a splatnosti poplatku. Obce s „načipovanými popelnicemi“ mají nyní lepší přehled o tom, jak svoz probíhá a kolik odpadu je svezeno. Střezimíř, Smilkov, Miličín a Ratměřice využili i další možnost, kterou svozový systém, založený na zavedení RFID čipů a korbového vážení nabízí. A to konkretizovat objem odpadu, který jednotlivá domácnost vyprodukuje. A vyhláškou stanovit, že co si vyprodukuje, to také zaplatí. Právě to by mělo občany nejvíce motivovat k předcházení vzniku odpadu a k jeho důslednějšímu třídění. 

Příklad z Ratměřic
Odpadové hospodářství stojí Ratměřice ročně okolo 400 000 Kč. Zhruba polovinu vybrala obec z místního poplatku. Nově občané v Ratměřicích neplatí dopředu na daný rok jednotnou částku „na hlavu“ nebo na trvale neobydlenou nemovitost, ale na konci roku dle skutečně vyprodukovaného odpadu zaplatí domácnost částku za sběrnou nádobu. Ta je vázaná na č.p., přičemž počet popelnic, které stojí u domu, obec neomezuje. Důležitý je ale jejich objem a to, kolikrát ročně je Ratměřičtí postaví před vrata. To je totiž jasný signál pro svozovou firmu k vyvezení. Namísto dřívějšího svozu jedou za čtrnáct dní tak má občan Ratměřic možnost připravit popelnici k vyvezení třeba jen jednou za měsíc, ob svoz, zkrátka, až ji naplní. Neplatí však, že kdo nechává méně vyvážet, ušetří. Roli hraje již zmíněná velikost popelnice. Je logické, že pokud pořídíte menšího objemu, šedesátilitrovou, pravděpodobně ji před vrátka, a to i pokud budete důsledně třídit, budete stavět vícekrát do roka než dvěstěčtyřicetilitrovou.
Ratměřice stanovily ve vyhlášce zpoplatnění vyprodukovaného odpadu na 0,60 Kč za litr (zákon umožňuje až 1 Kč/l). Dále je v Ratměřicích stanovený minimální měsíční „odběr“ 40 litrů odpadu, což činí výši poplatku 288 Kč na občana či majitele trvale neobydlené nemovitosti ročně. Pokud občan Ratměřic ví, že vyprodukuje odpadu méně, může využít systému „pěti pytlů“, který obec nabízí. Nebo vyměnit stávající větší popelnici za menší. V obci trvale žijícím seniorům obec mění popelnice většího objemu za menší, šedesátilitrové, zdarma.
„Pokud bych měl uvést praktický příklad, tak tedy ratměřická domácnost má 120 litrovou popelnici, která byla vysypána 26x ročně (takový je počet svozů za rok). Domácnost tedy celkem za rok vyveze 3 120 litrů odpadu. Obec Ratměřice dle vyhlášky stanovila poplatek za jeden litr odpadu 0,60 Kč. Čili domácnost bude vývoz této popelnice stát ročně 1872 Kč na poplatcích. Rozhodne-li se pořídit si větší popelnici například o objemu 240 litrů, pak ročně zaplatí za 26 svozů 3 744 Kč,“ upřesňuje ratměřický starosta Viktor Liška. Lze si tedy zcela jednoduše spočítat, že se vyplatí připravovat sběrnou nádobu ke svozu až ve chvíli, kdy je zcela plná, protože i svoz zpola naplněných nádob je v souvislosti s manipulací účtován jako plnohodnotný svoz, a především třídit, co jde.

Při pohledu na často přeplněná sběrná místa, ne výjimečně znehodnocená jiným odpadem, vás možná nejednou napadlo, zda má to třídění vůbec smysl. Má. Jen je třeba, pokud je to možné, hledat efektivnější způsoby, jak získat co nejčistší, a tedy prodejnou surovinu, vhodnou k dalšímu zpracování. Protože papír, plasty a sklo prostě surovinou jsou. „V Ratměřicích jsme v souvislosti s novým systémem odpadového hospodaření posílili sběrná místa na papír a plasty, neboť stávající kontejnery byly často přeplněné. Zároveň jsou kontejnery na plast vyváženy s týdenní, nikoli dosavadní čtrnáctidenní frekvencí. Rozšiřování sběrných hnízd však není cesta, kterou bychom chtěli jít, naopak bychom rádi získali dotaci na door-to-door třídění, tedy na pořízení menších popelnic na plast a papír přímo do domácností a zajištění svozu těchto komodit od vrátek jednotlivých nemovitostí.“
O novém systému diskutovali ratměřičtí zastupitelé s občany v polovině ledna, informace včetně praktických příkladů zveřejnili na obecním webu. 

Spravedlivější systém i v Miličíně
Za pomoci obecního zpravodaje informoval občany o nové odpadové vyhlášce také starosta Miličína Václav Karda. Za litr odpadu zaplatí miličínská domácnost shodně jako ratměřická 0,60 Kč. „Před tím, než jsme k této změně v nakládání s odpady přistoupili, zjišťovali jsme reakce občanů a také zkoušeli různé objemy popelnic, tak aby systém, vyhovoval co nejvíce občanů. V našem případě je změna doslova revoluční, neboť nový systém je pro občany složitější. Navíc obec přešla na čtrnáctidenní svoz místo týdenního,“ vysvětluje Václav Karda, který ale věří, že občané spravedlivější systém nakonec uvítají. „Poplatek se nepřepočítává na osoby a neznevýhodňuje tak početné rodiny, ale každá domácnost zaplatí za skutečně vyprodukovaný objem odpadu, což lze přímo ovlivnit důsledným tříděním, případně dalšími opatřeními, jimiž lze předcházet vzniku odpadů.“
Také v Miličíně se na některých třídících místech objevily navíc kontejnery na papír nebo plasty a obec se se svozovou firmou dohodla na navýšení frekvence svozu separovaného odpadu, aby nedocházelo k přeplňování kontejnerů na sběrných místech.
Vyjít vstříc seniorům se Miličín snaží zavedením šedesátilitrových popelnic, které obec nakoupila a zájemcům je odprodává. 

„O systému door-to-door zatím úplně neuvažujeme, i když určitou formu např. sběru papíru si umíme představit. Ale o svoz separovaného popela máme zájem velký. Třídění popela by bylo velkým přínosem, nehledě na to, že většina obyvatel, která tento odpad stále ještě produkuje, hon již většinou třídí do samostatných – plechových popelnic,“ dodává miličínský starosta Václav Karda.


Separaci popela by ve Střezimíři uvítali
Šedesátník za do popelnic uložený litr odpadu stanovili domácnostem i zastupitelé ve Střezimíři. „Téma nové odpadové legislativy a z toho pramenící povinnost obcí upravit vyhlášky se již loni hojně diskutovalo na různých setkáních a podrobně bylo občanům vysvětleno zejména prostřednictvím obecního zpravodaje. Tam jsme také zveřejnili různé modelové příklady a dali tak občanům praktický návod, jak co nejlépe využít možnosti, které nový systém nabízí,“ říká starosta Střezimíře Miloš Jelínek. Aby obec co nejvíce podpořila třídění, pořídila další kontejnery na papír a plast. Občané ve Střezimíři mají od Nového roku možnost třídit další dvě komodity – textil a drobný kovový odpad z domácností.
I v této obci v jižní části Mikroregionu Voticko mysleli na seniory nebo na ty, kteří žijí sami a produkují méně odpadu – nabízejí jim prodej šedesátilitrových popelnic.
V souvislosti s tím, že většina domácností v zimním období stále topí uhlím, vidí střezimířský starosta Miloš Jelínek ve třídění popela správnou cestu. „Pokud by se ho podařilo separovat a svážet odděleně, znamenalo by to výraznou finanční výhodu. Poplatek za uložení jedné tuny popela je totiž řádově nižší než poplatek za uložení směsného tuhého komunálního odpadu,“ dodává.

Nový systém také ve Smilkově
Ve Smilkově stojí litr odpadu, vyprodukovaný poplatníky, padesátník. Starostka obce o změnách, platných od 1. ledna, informovala občany na zasedání zastupitelstva, všem trvale žijícím obyvatelům Smilkova i rekreantům byl do poštovních schránek doručen informační leták. O tom, že se vyplatí pečlivě třídit odpad a nechat si vyvážet popelnici až tehdy, pokud je plná, se Smilkováci dozvěděli také z internetových stránek obce a zpravodaje „Hlas“. Dostali také poměrně podrobný návod, ukazující, jak četnost svozů a objem popelnic přímo souvisí s částkou, kterou po závěrečném vyúčtování zaplatí.
„Obec u poplatku stanovila minimální základ – 60 litrů na osobu a měsíc. Stanovení minimálního základu poplatku má ten efekt, že do určitého množství odpadu nezáleží na tom, kolik kdo odpadu vyprodukuje, bude platit vždy stejně. Nevyplatí se tak odhazovat odpad jinam než do popelnice – toto počínání bude klasifikováno jako zakládání černé skládky. Nad minimální základ už funguje motivační prvek – každý platí nad rámec paušálu tolik, o kolik více kapacity nádob si nechá vyvézt,“ vysvětluje smilkovská starostka Hana Dohnalová.
Počet sběrných hnízd na tříděné komodity ve Smilkově nenavyšovali. Pokud by tříděný odpad z barevných kontejnerů „přetékal“, přistoupila by obec po dohodě se svozovou firmou k navýšení počtu svozů. Stejně jako v dalších obcích, i ve Smilkově nabídla obec občanům k odkoupení menší sběrné nádoby. „Door-to-door systém na svoz plastů a papíru z domácností zvažujeme, pokud by byla možnost využít dotaci na tento systém, pořídili bychom pro občany sběrné nádoby. O separaci popela diskutujeme se starosty Mikroregionu Voticko i se svozovou firmou,“ říká starostka Hana Dohnalová.

 


U nás to žijeAktuality

Hned tři obce na Voticku žádaly v loňském roce o dotaci ve výzvě Podpora obnovy a rozvoje komunální infranstruktury, kterou vypsalo Ministerstvo financí ČR. Výzva byla určená na podporu občanské vybavenosti, konkrétně na rekonstrukci obecních bytů, případně na přestavbu prostor v obecních budovách na bytové jednotky. Výzva byla pro obce zajímavá zvláště v souvislosti s poměrně nízkou, minimálně desetiprocentní spoluúčastí.

Hned dvě nové posily má Mikroregion Voticko. V kanceláři dobrovolného svazku obcí ve druhém patře votického městského úřadu se můžete setkat s Janou Měchurovou a Evou Vrzalovou. Náplní jejich práce je dotační management, jak pro obce mikroregionu včetně Votic, tak pro spolky i podnikatele. Manažerky pomohou se zpracováním žádosti o dotace, s výběrovým řízením, vedením projektu i se závěrečným vyúčtováním.

Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Voticko zpracovává Akční plán pro udržitelnou energii a klima mikroregionu Voticko (SECAP Voticko). Akční plán je součástí přípravy dlouhodobé energetické strategie regionu, která je vnímána jako klíčový sektor rozvoje území ORP Votice. K rozvoji energetiky chystá svazek obcí společně s Místní akční skupinou Voticko v blízké budoucnosti řadu aktivit vyplývajících i ze členství v evropském Paktu starostů a primátorů.

Akční plán má za cíl analyzovat současnou energetickou bilanci a emisní situaci celého území dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Voticko. Následně budou navrženy změny, které mají v obcích vést k efektivnějšímu hospodaření s energiemi, což má za cíl snížení provozních nákladů, přizpůsobení se klimatické změně a také přispění ke globálnímu úsilí o zmírnění klimatické změny snížením emisí CO2.

 

Bav seAkce v mikroregionu