Mikroregion Votice

Archiv novinek

Voticko hostilo celostátní seminář na téma lidového stavitelství

říj 2, 2023

Ve dnech 20. – 22. září hostil klášter sv. Františka z Assisi ve Voticích celostátní seminář Historická venkovská architektura v kontextu současné vesnice. Do Votic se sjela více jak stovka pracovníků Národního památkového ústavu, historiků, etnografů, muzejníků a dalších odborníků z celé republiky. Při středečním a pátečním jednání je čekal cyklus takřka dvaceti příspěvků, komentovaná prohlídka městem a diskusní večer, čtvrtek patřil exkurzi za lidovými stavbami na Voticku a Sedlecko-Prčicku a společenskému večeru.

Třicátý ročník semináře zaměřeného na problematiku poznání, ochrany a obnovy lidového stavitelství a vesnických sídel pořádal Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Votice, Mikroregionem Votice a Místní akční skupinou, za podpory turistické destinace Kraj blanických rytířů. „Snahou pořadatelů těchto dnes už tradičních setkání specialistů památkářů, muzejníků, architektů, národopisců, pracovníků ochrany přírody i jiných příbuzných organizací a oborů, včetně zástupců státní správy a samosprávy, je zprostředkovat nové poznatky i praktické zkušenosti v širokém mezioborovém spektru a vytvořit tak platformu pro vzájemně přínosnou komunikaci a sjednocení názorů na aktuální problémy. Ve Středočeském kraji se tento seminář, jenž je pořádán nepřetržitě od roku 1994, uskutečnil naposledy v roce 2017 v Hořovicích a nyní, v roce 2023, ve Voticích,“ uvedl koordinátor semináře Pavel Bureš z Národního památkového ústavu, generálního ředitelství Praha. „Téma letošního semináře bylo poněkud širší a obecnější, ale stále aktuálnější. Je jasné, že venkov 1. poloviny 20. století s individuálním hospodařením ovlivňujícím funkci a podobu usedlostí a dvorů je nenávratně pryč. Kolektivizace přerušila kontinuitu ekonomického, kulturního i sociálního vývoje vesnice. Změnil se vztah k půdě, i když mezi lidmi stále přežívaly určité vazby s minulostí, například v podobě malochovů domácích zvířat či záhumenek. To se však poměrně rychle a zásadně změnilo po roce 1989. Snaha soukromě hospodařit není velká a inspirace městem značná, což se odráží i v neustávajícím úbytku obyvatel venkova,“ vysvětlil Pavel Bureš z Národního památkového ústavu. Ochota bydlet ve starších usedlostech je v ČR poměrně nízká, proto dochází k jejich likvidaci a často radikální přestavbě. „A nová výstavba je zpravidla architektonicky pokleslá, neinvenční, nevzhledná, vycházející z katalogových projektů obohacených o typově i stylově bezbřehou svérázně pojatou individuální tvořivost bez jakékoliv snahy o hmotovou či kompoziční, neřku-li typologickou, kontinuitu s původní zástavbou. Za příznivý není možno označit ani urbanistický vývoj, jež obvykle neurčují odborná hlediska, ale spíše značně limitované prostorové možnosti, což vede ke vzniku silně zahuštěných satelitních sídelních útvarů situovaných mimo intravilán obcí bez

organické návaznosti na jejich historické jádro a většinou nepřehlédnutelných vzhledem k jejich papouščí barevnosti,“ dodal Pavel Bureš.

Cílem semináře bylo zamyslet se nad možnostmi a limity současné vesnice a hledat či naznačit možné cesty, ať už jde o osvětové působení, o způsoby vhodného využití obytných, veřejných i užitkových staveb, o přístupy k obnově, úpravě, konverzi či regeneraci objektů i veřejných ploch nebo o možnostech získávání finančních podpor. Seminář zahájil ve středu 20. září koordinátor Pavel Bureš z Národního památkového ústavu, starostka města Votice Iva Malá a předseda Mikroregionu Voticko Viktor Liška, iniciátor myšlenky, aby se celostátní seminář konal právě ve Voticích a odborníci měli možnost region blíže poznat. S historií kláštera a příběhem jeho záchrany seznámila Jana Zelenková ze Spolku „Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích“. Votickem provedla přítomné kronikářka města Votic a manažerka turistické destinace Kraj blanických rytířů Jana Špačková. Mezi příspěvky byl zastoupen i region, a to příspěvkem Jana Žižky o hospodářských dvorech na Voticku a zkušenostech s konverzí hospodářských budov nebo příspěvkem Jana Pešty o České Sibiři či Viktora Lišky o způsobu a využití opuštěného úseku historické dráhy císaře Františka Josefa I. v Mikroregionu Voticko. S realizací semináře pomáhaly Národnímu památkovému ústavu hlavně pracovnice Místní akční skupiny Votice. „Pomáhaly jsme zajistit ubytování ve Voticích a na Americe takřka devadesáti účastníkům semináře, zajistili jsme stravování, cateringové služby, obsluhovaly jsme projekční techniku, pomáhaly při prezenci účastníků a dohlížely na hladký průběh celodenní exkurze,“ uvedla Nikola Tupá z Místní akční skupiny Votice. Prostory pro konání semináře propůjčilo prostřednictvím Městského kulturního centra Votice město Votice, které konání semináře také finančně podpořilo.